Výpočet krmné dávky dospělého psa v praxi

Výpočet krmné dávky dospělého psa v praxi

Trocha teorie 

Takového množství krmiva počítáme u dospělého jedince obvykle jako 2-3 % z jeho požadované váhy, tedy váhy, které u něj chceme dosáhnout.

  • Pokud se jedná o psa v normální kondici se kterou jsme spokojeni, počítáme s 2-3 % jeho současné váhy
  • U psů obézních nebo naopak příliš hubených pracujeme se 2-3 % ideální váhy, jenž chceme dosáhnout (v případě obezity tedy bereme v úvahu nižší váhu a v případě jedince s nízkou kondicí zase naopak vyšší váhu, než je ta současná).  

Samotná krmná dávka se skládá ze tří hlavních komponentů (složek).

  • Největší část tvoří maso (svalovina, šlachy, vnitřnosti apod.), které by mělo zaujímat cca 50-60 %
  • Kosti jsou důležitou součástí psího jídelníčku, by měly tvořit 20-30 % krmné dávky
  • Přílohy (zelenina, ovoce, těstoviny, rýže) rovněž  20-30 %.  

Přestože v dnešní době nalezneme na internetu poměrně velké množství nejrůznějších online barf kalkulaček, je poměrně jednoduché vytvořit si také jednoduchou vlastní. Třeba v programu Excel a podle této kalkulačky jednoduše vypočítat, kolik potravy je třeba pejskovi zhruba dodat za jeden den a zároveň, kolik jej je třeba objednat na celý měsíc (v mém případě na jeden závoz).  

Trocha z mé praxe

Níže si ukážeme praktickou ukázku výpočtu krmné dávky pro šestiletého psa, plemene bulteriér,  v normální kondici, se současnou váhou 31 kg. 

 

*Pozn. 1 měsíc – počítám obecně jako 30 dní.  

 

  1. U bulíka (Caesara) počítáme se 2 % ze současné váhy (31 kg) – tedy 620 g krmiva na jeden den (za měsíc  Caesar bez sebemenšího problému spořádá 18,6 kg).  
  2. Zastoupení masa v KD (krmné dávce) jsem si stanovila na 50 % - z toho vnitřnosti tvoří 30 % a maso  (svalovina) 70 %. Celkem tedy 310 g masa na jeden den.  
  3. Kosti tvoří poměrně jednoduchý výpočet – 30 % a tedy 186 g.  

  4.  

    Zbytek, 20 % (124 g/den), tvoří přílohy. Ty zastupuje ze 70 % zelenina a z 30 % ovoce. Párkrát do měsíce  poté nahrazuji zeleninu a ovoce těstovinami, rýží nebo vločkami (ve stejném množství, tj. 124 g/den).  

Protože barf vychází především z dodání požadovaného množství krmiva za určité časové období (tzn. za delší časový horizont), beru požadovanou velikost KD za den (tedy v gramech) pouze orientačně a při objednávání a i balíčkování je pro mě důležitý především pravý sloupec – tedy množství krmiva,  které by měl Caesar dostat za celý měsíc (30 dní).  

To si můžeme v praxi představit následovně: 

Maso 

Dle výše přiložené tabulky je třeba, aby v následujícím měsíci dostal Caesar celkem 6,5 kg masa  (svaloviny) – objednám tedy 2 kg drůbežího ořezu, 1 kg krůtího ořezu s bazalkou, 1 kg vepřové hrubomleté, 1 kg hovězí srdce, 1 kg hovězí a drůbeží směs a 0,5 kg sardinek.  

Co se týká vnitřností, tento měsíc je na řadě 1 kg drůbežích žaludků, 1 kg drštěk a 1 kg drůbežího mixu. 

Kosti 

Kosti by měly dle mého jídelníčku tvořit 5,6 kg za měsíc. Protože kombinuji mletinu a „klasické“ kosti,  objednávám tedy 1 kg kuřecích krků, 2 kg kachny mleté, 1 kg kuřecích skeletů, 4 ks kachních hřbetů a  1 kg králíka mletého.  

Přílohy 

Přílohy představují poté asi nejjednodušší část mé objednávky. Ovesné vločky, rýži a těstoviny kupuji  jednou za čtvrt nebo půl roku (prodává se ve větším množství a nezkrmuji je tak často, proto mi vydrží  delší dobu), zeleninu a ovoce poté kupuji mražené (a doma namíchávám v poměru 5 balení Vetamix  zeleniny na 2 balení Vetamix ovoce) nebo sušené, které využívám ke konzervám při cestování. 

 

Napsala Monika

IG https://www.instagram.com/moncakk/

 

Doporučené produkty

Copyright © 2021, Vetamix.cz Powered by