Ke kynologickému světu jsem z dálky přičichla už na střední veterinární škole, kde se mi před lety, čistě náhodou, naskytla možnost pracovat na výstavě psů. Roky míjely a po pěti letech ve výstavních kruzích jakožto „pracovní síla“ jsem se rozhodla obohatit svůj dosavadní život o nový přírůstek. A protože jsem v rozhodování člověk víceméně impulzivní povahy, zanedlouho jsem si domů vezla od našich „bratrov Slovákov“ svého prvního psa – východňára, jak mu občas říkám (pochází z Košic), bulteriéra Caesara Wild Element Bull ́s.
Plemeno mě uchvátilo právě díky jejich spontánnosti, ochotou nadchnout se pro jakoukoli věc/činnost, vlastnímu rozumu a srdečnosti vůči lidem. I přestože je to hlava dubová (a Caesar svoji tvrdohlavost předvádí velmi často a rád), dnes, po několikaletém společném soužití, mohu říci, že se jedná o dokonalého psa, který mi, jakožto začátečníkovi, odpustil spoustu chyb a omylů ve výchově a výcviku.
Kromě velkého klabonosého tvora, který mě už 5 let doprovází téměř na každém kroku, je mé druhé poznávací znamení Canon v ruce, neboť mezi mé další hobby patří právě fotografování (samozřejmě psů, co taky jiného) a cestování (sednout do auta a společně se psy a přáteli vyrazit poznávat nová místa, ideálně hory, je prostě top!). A když k tomu ještě navíc máte i čtyřnohého parťáka, který je schopný téměř celé vysokoškolské zkouškové období proležet na gauči a ihned nato se s vervou a nadšením vypravit na naše horské túry a výlety, neexistuje lepší kombinace.
Mimo fotografování (u Caesara jde tedy spíše o pózování) a cestování máme oba dva samozřejmě rádi super jídlo. Já, kromě jiného, nepohrdnu možností ochutnávání různých druhů a specialit lokálních i zahraničních živočišných produktů (úchylka levl VŠ zootechnik), Caesar zase miluje kvalitní a voňavé produkty značky Vetamix.
