Není maso jako maso

Není maso jako maso

Maso obecně je pro naše psy (a vlastně i nás) skvělým zdrojem plnohodnotných bílkovin (a tedy i aminokyselin jako základních stavebních jednotek pro organismus). Mimo spoustu dalších důležitých látek se v mase setkáváme také s různě rozsáhlým zastoupením vitaminů B a z minerálních prvků pak především fosforem a železem. S antinutričními látkami, tedy „výživářsky neprospěšnými“ (mohou například blokovat některé živiny a zapříčinit tak jejich nevyužitelnost pro organismus – tělo si tak nevezme z potravy specifické živiny), se naštěstí u zdravotně nezávadného masa hospodářských zvířat téměř nesetkáváme. Výjimku tvoří ale některé ze sladkovodních druhů ryb (z nejběžnějších z nich se jedná o kapra obecného, cejna velkého, karase stříbřitého, sumečka nebo vranku obecnou). V mase těchto živočichů můžeme najít ve zvýšené míře enzym thiaminiázu, která brání vstřebávání vitaminu B1 (thiaminu). Při zvýšeném zařazení do jídelníčku je tedy možné dosáhnout stavu nedostatku tohoto vitaminu, neboť bude znemožněno jeho vstřebávání a využití organismem.

DRŮBEŽ

Drůbeží maso je charakteristické vysokým obsahem bílkovin (v průměru 18-20 %, u současných moderních hybridů kuřat se ovšem uvádí obsah bílkovin v prsní svalovině přes 23 %) a nízkým zastoupením tuku (3 %). Výjimku tvoří maso z vodní drůbeže (kachen, hus), kde se setkáváme s tučností až kolem 20 %). Z dalších specifik je jistě zajímavá nižší energetická hodnota kuřecího masa v porovnání s jinými druhy drůbeže. Protože se jedná o jedno z nejdostupnějších druhů mas (cenově i z hlediska nabídky), tvoří jednu z nejvyužívanějších BARF složek.

VEPŘOVÉ

Vepřové maso zaujímá v lidské spotřebě jasné prvenství. Co se ale týká psího jídelníčku, zde v boji o přední příčky v celkové spotřebě jasně pokulhává. Jedním z důvodů může být vyšší obsah tuku (začínající na 20 %, avšak dosahující až 50 %), v porovnání s menším množství zastoupení bílkovin (18 %). Právě ale díky své tučnosti se výborně hodí například pro jedince v zátěži. Jeho tučnější části jsou nicméně hůře stravitelné, proto může u citlivých jedinců vyvolat průjem.

HOVĚZÍ

Hovězí a telecí maso patří mezi výborně stravitelné, což je dáno především jeho obsahem bílkovin (kolem 20-23 %) a tuku (do 6 %). Maso je bohaté rovněž na obsah železa, které tato zvířata získávají převážně z objemných krmiv (pastva v různých modifikacích) a vitaminy skupiny B. Stejně jako rybí maso, je i hovězí zdrojem esenciálních živin – aminokyselin. Co se týká jeho negativních vlastností, červená masa obsahují obecně větší množství cholesterolu, na jehož dávku si někteří jedinci musí dávat pozor.

RYBY

Rybí maso obsahuje vysoký obsah vitaminů A, B a u tučných ryb i vitaminu D. Z minerálních látek se zde setkáme hlavně s fosforem, fluorem, sodíkem a, hlavně u mořských ryb, jódem. Z hlediska tučnosti a stravitelnosti se jedná o maso poměrně rozsáhlé škály (tuk je zde zastoupen z 2-25 %), dle jednotlivých druhů ryb. Bílkoviny tvoří asi 17 %. Jednou z mnoha předností rybího masa je vysoký obsah polynenasycených n-3 masných kyselin. Jedná se o esenciální živiny (tělo je potřebuje, ale neumí si je samo vytvořit), proto je nutné je dodávat v potravě. Z příznivých účinků těchto mastných kyselin lze jmenovat například protitrombotické a protizánětlivé působení, podporu vazodilatace nebo snižování škodlivých lipoproteinů v těle a zvyšování těch požadovaných. Maso z některých druhů ryb ovšem obsahuje enzym thiaminiázu (viz. výše).

ZVĚŘINA

Zvěřina, tedy široce řečeno jako maso volně žijících zvířat, pochází nejčastěji z farmových chovů této zvěře. Protože se jedná o rozsáhlý pojem zahrnující v sobě několik druhů zvířat, rovněž obsah bílkovin (průměr 20 %) a tuku (nízkého obsahu) je u jednotlivých druhů rozdílný. Obecně se ale jedná o výživně hodnotné maso, s vysokým obsahem minerálních látek i vitaminů (především skupiny B). Maso z takto prověřených chovů musí vždy projít veterinární kontrolou, rizika nákazy endoparazity nebo infekčními chorobami se tedy nemusíte obávat.

Kromě chemického složení masa mají na jeho kvalitu vliv samozřejmě také vnější činitelé, jako je pohlaví (maso samic obsahuje všeobecně více tuku než od samčího pohlaví), kastrace (samčí maso některých druhů nekastrovaných zvířat může být spojeno s typickým zápachem), věk (mladší zvířata nám poskytují křečí a jemnější maso než ta stará) a s tím související porážková hmotnost nebo třeba výživa zvířat. Z hlediska psí výživy se ovšem jedná o „nepodstatné okolní faktory“, neboť to, zda se maso rozplývá na jazyku nebo je jej nutné nejprve pořádně rozkousat či dominuje nějakým specifickým pachem, čtyřnohému konzumentovi vůbec nevadí.

Zdroje: Procentuální zastoupení bílkovin a tuků v masu a druhy sladkovodních ryb obsahující thyaminiázu byly čerpáno z: NOVOSÁDOVÁ, Kateřina. BARF: krmení psa přirozenou stravou. Praha: Plot, 2011. ISBN 978-80-7428-062-7.

Sepsala Monika

Doporučené produkty

Copyright © 2020, Vetamix.cz Powered by