Jak na výcvik od úplných začátků

Jak na výcvik od úplných začátků

Výchova pejska není jen o tom, že ho něco učíte, ale je to také z velké části o tom, učit sám sebe. Učit sám sebe v tom smyslu, jak k pejskovi přistupovat, jakým způsobem ho oslovovat při jednotlivých pokynech a další celá řada úkonů s tím spojená.

Abych pravdu řekla, tak jsem zprvu myslela, že zvládnu tzv. svépomocí holky vycvičit. Něco málo jsem již věděla, něco málo jsem si našla na internetu. S tím vším jsem pracovala. Problém ale nastal dřív něž bych si byla dokázala představit. Jednoho dne se Corina s Hope do sebe pustily a byla rvačka. Naštěstí se to podařilo zavčasu utnout, ale jejich vztah se lehce změnil a bylo cítit určité napětí mezi nimi. Hope byla v naší domácnosti první. Sice jen o pár měsíců, ale byla první, a tak nějak jsem si myslela, že zaujme vůdcovství. Po určité době se tam najednou objevila energická Corina s čertíky v očích a bylo postupně patrné, že ona bude chtít zaujmout vůdce smečky. To byl právě ten zlom, kdy jsem udělala velkou chybu, o které jsem se později dozvěděla. Když se mezi sebou porvali opětovně, tak jsem si uvědomila, že na tento problém sama stačit nebudu a budu potřebovat poradit. Proto jsem kontaktovala svou veterinářku a poprosila o radu, zdali nezná někoho, kdo se zabývá výchovou a cvičením psů. Ta mi velmi ochotně poradila a já jí zavolala.

Domluvili jsme si termín první schůzky a já byla najednou celá nervózní z toho co nás čeká. Když jsme za ní přijeli, tak jsme vstoupili na oplocený pozemek cvičáku a začalo to. Ona zprvu nic moc neříkala a bedlivě pozorovala jejich chování. Myslela jsem si, že pozoruje jen Hope s Corinou, ale stejně bedlivě pozorovala i mě s partnerem, jak s nimi dokážeme manipulovat anebo dokonce jak oni manipulují s námi. Po chvíli jsme si začali povídat více. Chtěla vědět kde bydlím, zdali dům či byt a jak dlouho je mám. Pak je začala charakterizovat a musím říci, že se do jejich povah trefila naprosto přesně. V těch všech informacích jsem se ale dozvěděla podstatou věc. Tou podstatnou věcí bylo, že ani jedna nesmí být vůdce smečky. Vůdce smečky musí být vždy páníček a jen on jim musí ukázat, že to bude tak jak řekne on. Pejsek si totiž nesmí dovolit to, aby s námi manipuloval. Vím, že to může být při pohledu do psích očí velmi těžké, ale pokud chceme, aby byl pejsek poslušný a pracoval tak jak chceme, tak musí vědět, že vy jste ten „šéf“ a určujete tempo. Když totiž pejsek dělá to, co má tak přichází odměna formou pamlsků.

Teď jsem ale předběhla. Výsledkem první schůzky bylo zkrátka zjištění, že do té doby si pejsci dělali to, co chtěli a role byly tak nějak otočené. Také jsme zjistili, že poslušnost musíme dostat úplně do jiných kolejí. Paní říkala, že jsme to stihli ještě relativně včas, protože jim byl necelý jeden rok, když jsme tam začali chodit. Celá výchova by měla být zvládnutá do třech let věku pejsků. Pak už je to jen velmi obtížné.

Po necelém týdnu jsme měli první skutečně tréninkový den. Paní nám nastavila pravidla chování a jistého etického kodexu na cvičáku jak u nás, tak u Hope s Corinou. Já jsem měla na starosti Hope a můj partner si vzal na starosti Corinu. Vše začalo pouze jednoduchými a základními povely a vždy formou odměňování. Sedni a lehni jsme opakovali stále dokola. Na tyto dva základní povely se nabalovaly další a další. Bylo nám vysvětleno, že velmi záleží na intonaci hlasu při zadávání pokynu. Mělo by se jednat o krátké povely jasně definované, které jsou pro pejsky lépe pochopitelné. Po perfektním zvládnutí sedni a lehni jsme začali trénovat další jako chůzi u nohy. Trénujeme tak, aby pejsek byl vždy po levé straně. Aby nepřebíhal, kam se mu zlíbí. Tento cvik šel nezvykle dobře. Po několika týdnech jsme se opravdu posunuli a začali jsme trénovat mezi ostatními pejsky. Doposud jsme měli pouze individuální hodiny. Měla jsem z toho zprvu obavu, protože se nám stávalo, že Corina s Hope na ostatní štěkaly. Na cvičáku to bylo ale jiné. Jejich roztržitost vystřídala koncentrace a začali být v pohodě. Dnes jsme na tom tak, že se dokáží soustředit i když kolem štěkají pejsci. Je logické, že máme pořád rezervy ve cvičení, ale srovnání jejich chování na začátku a nyní je úplně jinde.

Není to jen o tom cvičení ale hlavně o opakování a drilu. Po každém výcviku následovalo opakovaní. Vždy když to bylo jen možné jsme chodili na louky za dům a tam trénovali a trénovali. Chození u nohy, odložení, přivolání. Snažíme se, aby nebyl nikdy pejsek před námi na vodítku, ale byl vedle nás. Aby na první povel udělal to, co má. To je velmi obtížný úkol, ve kterém máme zatím stále rezervy, ale postupně se daří k tomuto dostat. Motivace pejsků je v tomto nesmírně důležitá a pokud pejsek něco vyvede a dostane pokárání, tak musí záhy přijít odměna za splnění jiného úkolu. Zkrátka, aby pejsek byl stále motivovaný. Naštěstí jejich motivaci máme vždy s sebou. Hovězí maso JERKY od VETAMIXU je naprosto perfektní motivační nástroj, se kterým se Hope s Corinou soustředí a ví, že nemá cenu dělat hlouposti, ale to, co se po nich chce. Corina s Hope se díky cvičení pod odborným dohledem naučili spolu pracovat a já se vyvarovala chyb o kterých jsem neměla ani tušení.

Napsala Jiřka

Doporučené produkty

Copyright © 2020, Vetamix.cz Powered by